Poruchy řeči – Afázie

Afázie je narušení již vyvinuté schopnosti porozumění a produkce řeči. Vzniká po organickém poškození, zpravidla levé mozkové hemisféry a nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, nádory mozku či degenerativní onemocnění. Uvedená porucha komunikace se v převážné míře týká dospělé populace, ale setkáme se s ní i u pacientů mladších a v dětském věku.

Afázie může v některých případech jako první signalizovat onemocnění mozku. Příznaky postižení řečových schopností jsou odlišné a různě závažné v závislosti na místě a rozsahu poškození mozku. Velmi častým symptomem afázie je porucha rozumění mluvené řeči. Například pacient nechápe významy jednotlivých slov nebo význam změněných slovních tvarů, či má omezenou schopnost rozumět delším větám.

Vysoce frekventním příznakem je porucha pojmenování, postižený nenachází pohotově potřebná slova nebo je nesprávně produkuje či zamění za jiná. Schopnost produkce řeči může být narušena v různé míře, v některých případech dochází k naprosté absenci mluveného projevu. Jiné poruchy jsou naopak velice diskrétní a k jejich identifikaci je nezbytné vyšetření specialisty – klinického logopeda. Některých problémů si pacient nemusí být vědom.

Afázie je často provázena dalšími příbuznými deficity, například alexií tj. narušení schopnosti čtení, agrafií tj. narušení ovládání psané řeči, agnozií tj. narušení schopnosti poznávání apod..

Zavedení logopedické intervence je vhodné, jakmile to zdravotní stav pacienta umožní a je schopen aktivně spolupracovat. Rozsah a intenzita poskytování péče klinického logopeda je individuální. Jejím cílem je dosažení maximální možné obnovení komunikační schopnosti a její využití v reálném životě.

Prognóza závisí na více faktorech především na rozsahu poškození mozku, na věku, na motivaci a vůli pacienta a ochotě jeho blízkých aktivně se účastnit terapeutického působení.